Možná, jste se s tímto slovem již setkali, ale nevíte, co přesně znamená. A možná, jste ho ještě nikdy neslyšeli. Přiznám se, že tohle slovíčko mi bylo do nedávné doby také neznámé, přestože se touto technikou zabývám dlouho. Veškeré tvoření jsem jednoduše zařazovala jako recyklaci.

Pojďme se tedy společně podívat na tajemství slova upcyklace, ale ještě předtím si pro rozlišení obou pojmů připomeňme, co je recyklace.

Co je recyklace?

S pojmem recyklace se setkal určitě každý. Většina z nás doma třídí odpad. Mačkáme plastové láhve, vymýváme kelímky od jogurtu, přemýšlíme nad každým vyhozeným odpadem a snažíme se být zodpovědní a šetrní k naší zemi. Někdy jsme nejistí, co kam patří ale to by bylo na jiný článek.

Každý, tak nějak víme, že tříděním odpadu šetříme životní prostředí, a odpad se dále využívá k výrobě nových produktů. Je zpracován tím, že se taví, rozbije, rozmělní a vytvoří se z něj druhotná surovina a ta se přidává do výroby nové věci.

Je to chvályhodné, ale prostor pro tvoření z toho moc nekouká že? Tak jdeme na tu upcyklaci.

Co je upcyklace?

V případě upcyklace je to podobné, také odpad nebo staré nepotřebné věci přeměňujeme na nové výrobky případně materiály, ale odpadní materiál, necháváme ve formě jaký je. Pouze ho přizpůsobíme například trháním, stříháním, řezáním nebo barvením atd.

Pro představu dnes velmi populární nábytek z palet, šperky z plastových lahví, koberečky z ústřižků látek a mnoho dalšího….

Z hlediska tvoření je tedy zajímavější upcyklace. Jde o proces, kdy z odpadového materiálu můžete vytvořit téměř umělecké dílo. To už zní zajímavě. Velmi se mi líbí označení „Odpad s duší„. Protože starou či nepotřebnou věc povýšíme na potřebnou a svým způsobem novou.

Co mě na upcyklaci fascinuje je prostor pro představivost a kreativitu. Není potřeba kupovat nový materiál pro vytvoření něčeho krásné, ale použijeme nepotřebné věci kolem sebe.

Jedním z důvodu takového tvoření je šetrnost a hospodárnost, která byla v minulosti téměř nutností. V dobách, kdy byl nedostatek všeho, lidé upcyklovali z nutnosti. Dnešní doba se spíš zaměřuje na zmenšování hromadění odpadu, ochraně životního prostředí a druhým důvodem je zábava, rozvoj kreativity a tvořivosti.

Do svých 16-ti jsem žila v komunistickém režimu, tato doba byla charakteristická nedostatkem věcí. Já jsem tento nedostatek řešila šitím, přešíváním, barvením, přebarvováním, pletením, zkrátka, tvořením toho, co mi chybělo. Už na základní škole jsem si uměla uplést svetr, ušít sukni, halenku, vyšít obrázek a plno dalších věcí.

V dnešní době jsou dívky, které tohle umí, spíš ojedinělým případem. Nadměrný nadbytek všeho nevzbuzuje potřebu po takové činnosti. Což je škoda, protože tvoření je velmi účinný při odbourávání stresu a rozvoje samostatného myšlení.

Kreativita je … vidět něco, co dosud neexistuje. Musíte vynalézt způsob jak to uskutečnit.

 

Co můžeme upcyklovat?

S trochou nadsázky můžu říct, že téměř všechno. Když se zaměřím na tříděný odpad, není nic, z čeho by se nedalo tvořit. Mým oblíbeným materiálem je papír. Noviny, letáky, obaly od vajíček, ruličky od toaletního papíru, kartony.

Dalším využitelným odpadem mohou být plechovky, plastové láhve a plastové kelímky od jogurtů a dezertů, skleničky, staré oblečení, nábytek. Velmi dobře se využívá také přírodní materiál.

Materiálu k upcyklaci je velká spousta a záleží jen na představivosti.

S úctou

Pavla